Září 2017

Už jsem jiná.

30. září 2017 v 20:10 | Niana |  Dopisy Nikomu
Ahojky, jak se máš?
Pamatuješ si, jak jsem ti jedno období, asi rok a půl zpět, pořád psala? Určitě jo. Neustále jsem se tě snažila zaujmout, zalíbit se ti, povídat si s tebou...

Ale čím větší snaha z mé strany, tím větší ignorance z té tvé. Víš, že mi to bylo líto?
Ale chápu to - byli jsme ještě malí a nic jsme nechápali.
To, že jsem tě "milovala" znamenalo, že ses mi jen líbil - i když jsme spolu byli tolik let ve třídě, téměř jsem tě totiž neznala, ale byla to i moje chyba, to jo.

Abych pravdu řekla, tento dopis, či spíš sms, jsem ti chtěla doopravdy poslat - akorát ne přímo takhle.
Chtěla bych se ti teda tímhle dopisem omluvit, ač ho nikdy neodešlu.

Tím, že jsem tě najednou přestala zahlcovat zprávami a celkově tě nechala, začal ses se mnou bavit. Jenže já už o to teď nemám zájem. Poznala jsem, na čem mi skutečně záleží. A poznala jsem taky jeho - a na něm mi záleží mnohokrát více, než na tobě - bez urážky.

Tak zase v pondělí ve škole, jo?
Zatím se měj.

Nikomu, který pro mě znamenal hodně,
Nikam, kde to už nesnáším.

Špatnej den?

27. září 2017 v 20:12 | Niana |  Pocity
Zamyšleně jdu ulicí, ani sluchátka nehledám.
Občas mám tyhlety stavy, při kterých bych nejradši zůstávala zalezlá pěkně doma, poslouchala muziku, nechala počítač zářit do tmy, neodepisovala a hlavně nemyslela.
Takový stavy, při kterých by mě neměl hlavně nikdo vidět.

Procházím zrovna rozestavěným (nebo polorozbouraným?) místem přes přechod, když mě asi tři holky obejdou.
,,Ty vole.." vyhýbá se mi, jako prašivině.
Něco řekne kamarádkám a slyším jen: ,,No to je smutný."
Následuje už jen chichotání, špitání si a stálé otáčení na mě.
A taky špatnej den.

Jdi!

27. září 2017 v 14:45 | Niana |  Pocity
Dostala jsem se do té fáze, kdy je sarkasmus běžná odpověď, kdy se schovávám před známými tvářemi a kdy utíkám pryč se svou muzikou.

Vyskytuju se všude, ale nehledejte mě v největším hloučku lidí, ale v tom nejmenším - který tvořím většinou a nejraději jen já.
Lidi totiž v drtivý většině nejsou nic dobrýho a přinášej pouze starosti a problémy. Jen pár lidí rozdává štěstí a úsměv.

I přes ten zpropadený asocialismus si mě pár lidí získalo a jsem ráda v jeho objetí, protože on na fámy nevěří a soudí lidi podle toho, jak je doopravdy zná, ne podle toho, co slyšel.

Stojím na rohu uličky a čekám. A to jak fyzicky, tak i psychicky...
Do uší mi nepřerušovaně a věrně hraje Green Day a já mlčky koukám do oken... Kolem silnice chodí školáci, ženy s kočárky a kdosi tu i jede na kole. Přes silnici sviští jedno auto za druhým.

Z okna naproti ke mně zabloudí pohled jakéhosi kluka. Rychle obrátí zrak jinam, ale za chvíli kouká opět na mě.

Oči jsou jako okno do duše.

Kapka vody stéká po mojí tváři. Je to všudypřítomný déšť nebo slza? Kolemjdoucím je to jedno a mně jakbysmet.

Do you know the enemy,
do you know your enemy,
well, gotta know the enemy.

Není cesty pryč.
Neotáčej se.
Nečekej na ně.
Koukej se dopředu.
Jdi rovně.
Hlavně jdi.
Jdi!

Seriálový fanatik

26. září 2017 v 14:12 | Niana |  Encyklopedie lidí
Charakteristika: jde o člověka, vyznačující se nekončící láskou k seriálům a nepříznivým názorem na okolní svět.

Popis: tento tvor využívá drtivou většinu svého volného času ke sledování seriálů. Proto miluje domov, kde si je může nerušeně pouštět.
Pokud by ale byl někým vyrušen, může se proměnit v agresivního a nebezpečného - to ale platí i pro to, kdyby se někdo opovážil jeho fanatickou zálibu kritizovat.

Výskyt: jak už bylo zmíněno, nejraději je v klidu domova a ideálně stráví pod střechou a před obrazovkou celé prázdniny. Tudíž se na společenských akcích určitě nesetkáte.

Imigrace: cestování tohoto typu velmi souvisí s výskytem, jelikož navštěvování nových i starých míst nenávidí.

Zajímavost: i tento člověk může mít vyhraněný nebo oblíbený žánr, proto nemusí mít rád to, co ostatní.

Koťátko

22. září 2017 v 19:42 | Niana |  Rým střídá rým
Za rohem stojí popelnice čtyřbarevné,
špína, krabice i všemožné odpadky.
Když pak mňouklo kotě čistokrevné,
a vzdalovaly se čísi podpatky.

Kdo jen tak zahodí něčí život,
kdo nepřímo zlostně zabíjí?
Než ustane vzduchu přívod -
kdo ego si takto dobíjí?

Poslední zvuky zněly tichem tišeji,
pak možná záchrana nablízku,
to lidské ruce koťátko prohřejí,
to někomu není líto penízků.


Zn.: opět jde o náhodné téma ;)

Dveře

20. září 2017 v 22:05 | Niana |  Rým střídá rým
Stála jsem u prahu oněch dveří,
průvan brzy vodu ve skle zčeří..
Nyní bojím se naneštěstí zaklepat,
tebe za dveřmi vidím za stůl usedat.

Upíjíš ze své sklenky doušek,
já čekám na tvůj příslib zkoušek.
Splním každou, to mi věř,
klidně naši lásku změř.

Za dveřmi čekáš dál a dál,
vítr za okny i nadále vál.
Tak počkej ještě chviličku,
já vejdu - a řeknu ti básničku.

Zn.: jde o básničku na náhodné téma, které bylo vymyšleno nejmenovanou osobou ;)

Tichá rockerka

14. září 2017 v 20:40 | Niana |  Encyklopedie lidí
Charakteristika: tichá rockerka je zvláštní, avšak ne příliš jedinečný druh člověka.

Popis: osoba s tímto charakterem je mlčenlivá, má ráda svůj klid a miluje svou muziku. Názor na ni jí nezmění ani ostatní lidé.
V případě, že někdo dotyčného vyruší z jeho rozjímání, většinou se z melancholika stane cholerik nebo naopak - tichost se ještě více prohloubí.

Výskyt: nachází se většinou stranou od středu zájmu, ať už v koutě či daleko od lidí, zavřená ve svém světě.

Imigrace: cestování u tohoto typu lidí není zcela zřejmé, jelikož se jejich plány mění rychlostí blesku či zůstávají po celá léta neměnné.

Zajímavost: i přes jejich asociálismus si dokáží hudbu a vše s ní spojené plnohodnotně užít.

Mám Tě ráda.

12. září 2017 v 15:16 | Niana |  Dopisy Nikomu
Čau, ahoj, zdravím.

Už to budou zase dva měsíce, co jsme se neviděli. Je mi to líto, protože tě mám moc ráda a někdy asi (určitě) působím výmluvně, ale věř mi, že kdybych mohla, seděla bych teď u tebe a kecala o všem, co mě napadne.
Jestlipak zjistíš, že je tenhle dopis pro tebe? Jestlipak ti to dojde?
Nedivila bych se, protože ty jsi vždycky poznala, že je něco špatně, že lžu nebo cokoliv jiného. Vždycky.

Nemáš ani tušení, jak moc bych teď vytáhla naši knížku a četla z ní všechny hlášky, abysme se nemohli přestat smát :D.
Nu, místo toho sedím v autobuse, se sluchátky v uších a hudbou, která se mi ještě před rokem příčila. Zásluhu na tom má jak ona, tak i on. Ale ty ji máš na mnoha dalších věcech :).

Děkuju ti za všechno a snad brzo na viděnou.
NNK.

Nech mě už být!

4. září 2017 v 16:00 | Niana |  Dopisy Nikomu
Zdravím tě po delší době.

Možná bych se mohla ptát, jak se daří, co se ti v této době podařilo či nepodařilo, nebo jaké je u tebe počasí.

Ale neudělám to. Nechybíš mi, nezajímá mě to. Chci jen jedno - už tě nikdy nevidět, neslyšet, nepotkat.
Chybí mi třeba jen večery, kdy jsem jedli z obložených talířů a v klidu se dívali na televizi. Ale to už je dávno za námi, kdy s námi byl ještě on.
Víš, teď jsem na soutěži se sportem, který z celého srdce miluju a tys ho dokázal jen pomlouvat. I ty lidi tu mám ráda, ale i tak radši zůstanu zachumlaná ve dvou bundách, se sluchátky na uších a pohledem upřeným do tohohle textu.

Ten ale stejně nikdy neuvidíš, ač je určen tobě.

Štveš mě a chybíš mi, víš?

3. září 2017 v 20:15 | Niana |  Dopisy Nikomu
Ahoj.

Dlouho jsem Ti nepsala, nechybělo ti to? O prázdninách jsme se vídali celkem dost, ale štval jsi mě. Určitě víš čím - teda kým, protože jsem ti to sama pověděla.

Už zase zítra bude škola, uvidíme se vůbec? Kdy? Chci tě mít u sebe, obejmout tě, říct ti, že tě mám ráda a dát ti pusu. Chci toho moc? Nebo se mi vyhýbáš schválně?
Ale to bys dělal proč? Je to už rok!

Pozdravil jsi mě ráno otázkou, jestli je mi zima - a že tobě není. Před půl hodinou jsme stáli konečně u sebe, ale tys zase kamsi odešel. Copak ti nedochází, že k nim chodit prostě nebudu?

Ale asi ti to je fuk.
Jen jsi to mohl říct.

Klepu se tu a mrznu.
Zajímá Tě vlastně, že tu jsem?

Ale i když se mi omlouváš, stejně nejspíš víš, že ti vždycky odpustím.
Nebo že by ne?

Nepochopení..

3. září 2017 v 20:13 | Niana |  Pocity
Malá uzavřená holka bez srdce,
ochotná vždy pro pravé přátele,
bezmezně milující několik lidí,
u ostatních jen nepochopení.
Hudba je zde pro všechny,
našla i svého spojence,
naučila se ignoranci,
žije si v svém světě,
nechce už odejít,
fakt už nikdy,
jen zůstat!
Navždy.