Rádoby rýmky.

12. července 2017 v 11:02 | Niana |  Rým střídá rým
Mizíme spolu za horizontem,
jež však nejde překlenout,
srdce není stěhovavé,
a já potřebuji obejmout.

Vesmír náš drásá mi mysl,
vše se zdá být nekonečné,
jak loutky v kohosi ruce,
veškeré strachy jsou zbytečné.

Kdo vůbec tohle může číst,
rádoby rýmky skládám,
duši izolepou slepuji,
srdce na podnosu dávám.

Někdy za tyhle texty stydívám se,
jak poutník starý v tmavém lese,
hledám poklady neexistující,
ruka s tvou se nezadržitelně třese.
 


Komentáře

1 Ortie Ortie | Web | 12. července 2017 v 15:36 | Reagovat

Moc hezké rýmy jsi napsala a složila jsi je do nádherné básně... Opravdu moc hezké, zapůsobila na mě. Těším se zase někdy na nějakou další báseň :-)

2 Niana Niana | E-mail | Web | 12. července 2017 v 17:44 | Reagovat

[1]: Děkuju, aspoň mám motivaci psát dál :))

3 Lucienne Lucienne | Web | 13. července 2017 v 17:49 | Reagovat

Nádhera, docela jsem s verši cítila, prožívám teď situaci, kterou jsem v nich viděla... nádherný verš je "srdce není stěhovavé". Moc se ti povedla. :)

4 slunecnyden slunecnyden | Web | Neděle v 19:32 | Reagovat

Já bych malinko kritizovala, ale nemusíš si tu kritiku ode mě brát, nejsem básník. Jednotlivé řádky jsou působivé, jen dohromady to trošku skřípe. Myslím ale, že kdybys malinko předělala, je z toho moc hezká básnička... V básni ale každý nachází to, co se jemu líbí, takže si mojí kritiku moc neber .-)

5 Niana Niana | E-mail | Web | Neděle v 20:36 | Reagovat

[3]: A já moc děkuji, jsem ráda, že tohle někdo čte :) <3

6 Niana Niana | E-mail | Web | Neděle v 20:37 | Reagovat

[4]: Děkuju moc za názor, ale jak to myslíš, že to "skřípe"? :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama