Jizvy na duši a těle.

19. července 2017 v 22:27 | Niana |  Pocity
Hnědé smutné oči pomalu se zavírají,
noc teď ubíhá rychle a tiše, jako život,
bez ostychu se slzy valí z mých tváří,
led jako by zamrazil tělo, ba i tu duši,
zanechají za sebou jen vzpomínky,
které se pomalinku vrací k srdci,
odkud vzešly a kde mají být.
Jenže nejen srdce zraněno,
niť už opustila tamtu ránu,
jenž se snad brzy zacelí,
přesto ale jizvy nemizí.
Kolik pohledů snesu?
Nezáleží na vzhledu,
říkávají moji přátelé.
Pochop - mně ano!
Zní to jak klišé, jo..
Uvnitř cítím...
Bolestivé...
Asi pocity?
Jo, pocity.
Strach.
Bolest.
Závist.
Furt tě
miluju.
Vážně,
víš?
 


Komentáře

1 Lucienne Lucienne | Web | 1. srpna 2017 v 22:29 | Reagovat

Krása. Myslím, že chápu ty pocity, i já o nich psala a musím říct, žes je opravdu skvěle zformulovala. Krásná slova a opět nádherně uspořádaná i po grafické stránce. :) Moc se mi básnička líbila. :)

2 Niana Niana | E-mail | Web | 4. srpna 2017 v 22:19 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama