Tvé objetí nebo můj vesmír?

29. května 2017 v 20:13 | Niana |  Dopisy Nikomu
Snaha něco se naučit do školy odezněla hned, jak mi došlo, že to stejně nejde a ani nepůjde. Ano, potřebuju to umět, učitelky nás mají zkoušet. Ale jak?
Sedím opřená o topení přikrytá dekou, ale stejně mrznu. Pojídám Toffifee, ale stejně mám chuť na sladké. Snažím se myslet jen na to pěkné, ale stejně dál stahuju černobílé obrázky s citáty o zbytečném životě.

Jsem zoufalá a myslím na tebe. Na ten tvůj pohled, když jsi ke mně vždycky šel. Ale taky na to, jak jsi stál u ostatních lidí dvacet metrů ode mě, bavil ses a já seděla osamocená na zemi na dece. A na co ses zmohl? Na pár úsměvů?

Promiň, omlouvám se, jestli jsem čekala moc, ale myslela jsem, že mi dáš spíš oporu než že budeš podporovat jeho slova.
Ok, no dobře. Nemůžeš to říct prostě upřímně?! Stydíš se za mě, stydíš se za to jaká jsem a jaká chci být?

Pak se nediv, když se cítím líp v koutku ode všech.
A ještě něco. Já ani nevím, jestli bych byla raději v rohu ve tvém objetí, nebo sama ve svém vesmíru...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama