Challenge - den 11.

16. února 2017 v 20:42 | Niana |  Challenge - č. 1
Něco, o čem pořád přemýšlíš ve stylu "co kdyby..."

Jak začít? Co kdybych minulé léto nejela na tábor? Co kdybych nezačala psát na blog? Co kdybych už neměla sílu jít dál?
Co kdyby se na tom táboře nic nestalo? Co kdyby svět hleděl na názory všech lidí a všichni vše vzdali? Co kdyby moje osůbka ztratila motivaci v životě?

O čem mám tedy psát?
...
Už vím.

To léto bylo úžasné. Většinou dost vedro, ale klid - žádná škola, celé dva měsíce jsem trávila na vesnici. Už delší dobu jsem si čím dál víc všímala jednoho sboru ve sportu, bez kterého bych byla nic. Vyhráli mistrovství republiky - a teď pár lidí od nás dostalo šanci u nich trénovat. Upřímně? Nechtěla jsem. Ano, byli a jsou tam ti nejlepší lidé... Jenže to jsem je ještě neznala.

Na konci srpna měli tábor. Nejdřív jsem tam měla být na pár dní, ty se protáhly - a byla jsem tam celou dobu.
Připravený program, zábava a žádná nuda. Jedno ztracené přátelství a jedno mnohem lepší. A? A jedna láska.
Kdybych tam nepřijela a nezůstala, přišla bych o dva lidi. Oni jsou něco jako moje droga. I závislost tu je.



Historie blogu naopak začíná na začátku srpna. Kvůli čemu? Několikrát to tu již bylo - možná nuda, ale spíš jsem se chtěla vypsat z pocitů. Postupně jsem začala psát i povídky, které mě napadaly bez jakéhokoliv podnětu. To už se mi nyní tolik nedaří, přesto zrušení blogu neplánuji. Doslova mě to pohltilo a i tuhle challenge přežívám... Zatím =D.
Kdybych nezaložila dennisvet, byla bych na tom nejnižším dně, jaký existuje. A nepoznala bych třeba Nowu, Cherry nebo Ortie. A přišla bych i o mailování s jednou ze zmíněných osob, které mi neskutečně pomáhá.



A jednoznačná otázka na konec - co kdybych neměla sílu jít dál? Nebyla bych tu. Někdy řeknu, že ji již nemám, ale je to lež - mám jí pouze málo (pouze?). I s tím to není zrovna nejjednodušší, avšak lepší než ta druhá možnost... Existuje i třetí. Vlastně i čtvrtá.
Víte, jaké?


O čem takhle přemýšlíte vy?
Heh, zatím ^^
Niana
 


Komentáře

1 Siginitou Siginitou | Web | 17. února 2017 v 17:14 | Reagovat

Je to pěkně napsaný, hlavně ta poslední část se mi libí.
Taky to tak mám, hodně často sem už tak unavená a slabá že řeknu že nemám sílu na to jít dál ale kdybych ji neměla tak tu dávno nejsem :)
Tohle si hodně říkám, hlavně pro to abych v tom aspoň kousek síly našla jít zse dál :)

2 Niana Niana | E-mail | Web | 17. února 2017 v 22:35 | Reagovat

[1]: Důležité je sebrat do hrsti poslední zbytky naděje... A z nich se opět vzchopit :)
Děkuju ^^

3 Siginitou Siginitou | Web | 18. února 2017 v 11:52 | Reagovat

[2]: Ano tak nějak by to mělo být.
Není zač, však je to pravda :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama