Povídka: Hvězda na nebi

30. prosince 2016 v 11:41 | Niana |  Povídky
Předem se vám omlouvám, za ne moc dobrou kvalitu povídky a že je kratší. Ale snad nevadí a počtete si =)


Až teď mi dochází, jaké to je, když je vám horko a zima dohromady. Jsem u kamarádky na návštěvě. Ona už ovšem spí. Před chvílí byla půlnoc. Z vedlejší místnosti ke mně doléhá mňoukání kočky. Nevím, co mám dělat. Usnout nedokážu, tak skrz okno pozoruji oblohu.

Těžké mraky ji zakrývají celou. Tu a tam projede auto, ale jinak nic zajímavého. Opřu se o polštář a dál koukám ven. Najednou se něco zaleskne. Ale nejsou to světla. Vypadá to jako hvězda, ale to je nemožné... Není vidět ani měsíc, natož aby byly viditelné hvězdy.
Ale co by to bylo jiného?

Opatrně se snažím otevřít okno, jestli to není třeba odraz nebo tak něco... Avšak to drží a nejde ani odklopit. Když bych se nad mým činem zamyslela později, došlo by mi, že je to nesmysl. Ale já to udělala... Obula jsem se a oblékla si bundu...

Bleskově se otočím, ale přesto pozdě. Dveře se zabouchly. No nic, asi budu muset někomu dovnitř zavolat.

Mráz mě štípe do zčervenalých tváří. Konečně napadl i sníh!
,,Ale to je ještě víc zvláštní to podivné světlo na nebi..." pomyslím si s hlavou směřující vzhůru.

V jednu chvíli mě doslova oslepí jakýsi záblesk a v druhou chvíli... V druhou chvíli už nevím, co se stalo...



Když se proberu, překvapeně se rozhlédnu. Jsem v pokoji, na dveře pořád škrábe kočka a já si nejsem jistá, zda to nebyl jen obyčejný sen.


,,Tak ahoj!" loučíme se a já nastupuji do autobusu a jedu domů.
Opřu si hlavu o chladné okénko a sleduji mračna, ze kterých se jemně a elegantně snášejí vločky. V jednu chvíli se mi zdá, že cosi zasvitlo na obloze jako předešlý večer, raději se však otočím.



Uběhla už nějaká doba a dívka, která hvězdu viděla, je také starší.
,,Mej se!" volá na kamarádku a odchází ze školy. Zamyšleně jde směrem k zastávce. Něco ji blýskne do očí.
,,To... to je hvězda!" řekne si a vzpomínky zalétnou tam, kde ji viděla poprvé.
V tu chvíli vstoupí do silnice a slyší zatroubení auta... Bleskurychle se otočí, ale pozdě.
Dívka je na místě mrtvá.


,,Proč? Proč jsem nešla s tebou?" vzlykala kamarádka u hrobu. A kdyby se hvězda z oblohy opět nezatřpytila, mohla by si přečíst nápis na náhrobku:

Hvězda svítí na obloze navždy.
 


Komentáře

1 Celkem dobrý Celkem dobrý | 30. prosince 2016 v 16:14 | Reagovat

Nepřipadá mi až tak špatná, akorát u ostatních povídek máš lepší zápletky a je to pak zajímavější ;)

2 Cherry Blossom Cherry Blossom | Web | 30. prosince 2016 v 17:34 | Reagovat

Ahoj. Už jsem ti předtím psala na email, ale prozatím mi nic nedorazilo, takže píši, aby ses podívala :)
Za druhé jsem ti odpověděla na komentář na mém blogu a to, že si ikonky dělám sama. Chtěla bych je samozřejmě postupně změnit a zlepšit, protože to není něco, co by se mi moc líbilo :D

3 Cherry Blossom Cherry Blossom | Web | 30. prosince 2016 v 18:38 | Reagovat

Ahoj, v pohodě :D. Ikonku ti klidně udělám, jen mi pošly na email- lenka.sztrapkova@seznam.cz email s obrázkama, který tam chceš. :))

4 Cherry Blossom Cherry Blossom | Web | 30. prosince 2016 v 18:41 | Reagovat

Jo a jinak jsem to promazala a nechala jsem tam jen ten jeden komentář :))

5 Niana Niana | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 20:22 | Reagovat

[1]: Moc děkuju =)
[2]: Ok =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama